Pří plánování nouzového osvětlení musí každý majitel budovy nebo provozovatel porozumět vlastnostem autonomních (SC) a centrálních bateriových systémů (CBS) – dvěma základním technologiím nouzového osvětlení.
Každá budova je tvořena jedinečnou řadou faktorů, které nakonec poukážou na jednu nebo druhou variantu jako na tu nejvhodnější. V tomto článku jsou zdůrazněny rozdíly mezi přístupy SC a CBS a některými jejich funkcemi.
Autonomní (SC) nouzové svítidlo má vlastní baterii. Za normálních podmínek je trvale napájené z hlavního přívodu. Pokud dojde k přerušení zdroje napájení, převezme tuto funkci integrovaná baterie.
Všechny prvky mikrosystému autonomního svítidla, včetně baterie, světelného zdroje, řídicí jednotky a jakéhokoli zkušebního nebo monitorovacího zařízení, jsou umístěny buď v samotném svítidlu, nebo v přímo sousedícím boxu, propojeném krátkou kabeláží (tj. méně než 1 m).
Centrální bateriový systém (CBS) – také známý jako systém centrálního zdroje napájení (CPS) nebo nízko napěťový zdroj (LPS) – napájí „slave“ nouzová svítidla bez vlastních baterií. Svítidla místo toho automaticky odebírají energii z centralizované baterie v budově, podporované nabíjením, přepínacím zařízením a alarmy, v případě selhání hlavního osvětlení.
V některých instalacích CBS je v budově distribuováno několik systémů omezeného napájení (LPS), které slouží pouze pro jednotlivá podlaží nebo požární sekce.
Protože má každá země své vlastní preference a regulační rámce, CBS může zahrnovat více formátů s různými funkcemi. To může zahrnovat různé přístupy při testování a funkcích, ale také konfiguraci napájení AC/DC.
Přestože UPS není pro systémy nouzového osvětlení zakázána, vyžaduje její použití dodržení standardů UPS i CBS.
Více informací naleznete v brožuře Eaton o výběru CBS. Také to s vámi rád projedná odborník společnosti Eaton.
Specifické předpisy a normy určují, jakým způsobem jsou všechny systémy nouzového osvětlení – ať už autonomní nebo centrální bateriové jednotky – testovány, aby se zajistilo, že fungují tak, jak mají.
Vlastník nebo provozovatel budovy má právní odpovědnost za zajištění důkladného hodnocení rizik, jeho dodržování a průběžnou aktualizaci. Ve většině zemí je povinnost provedení tohoto procesu zakotvena v zákonech.
Testování systému je zahájeno při prvním uvedením do provozu po instalaci. Poté probíhá pravidelně během životnosti systému, chrání jej tak před selháním a minimalizuje riziko ohrožující život. K prokázání dodržení předpisů jsou zapotřebí záznamy, které podrobně popisují všechny události testování.
V oblasti testování nouzového osvětlení existují dva základní přístupy:
Jednoduchá nemonitorovaná svítidla je potřeba vizuálně zkontrolovat. Svítidla s centrálním zdrojem (CBS) nenabízejí indikaci stavu – pro kontrolu, zda svítidlo funguje, je zapotřebí systém manuálně přepnout do režimu baterie.
Autonomní nouzové světlo může pomocí jednoduché zelené LED indikovat pouze to, že je do svítidla přivedeno napájení z hlavního přívodu.
Po aktivaci testovacího tlačítka svítidla bude simulován výpadek síťového napájení a svítidlo by se mělo rozsvítit. Správa provozního deníku se provádí manuálně.
Autonomní svítidla vybavené automatickým testováním (autotestováním) pomocí LED nepřetržitě zobrazují stav baterie a zdroje světla, automaticky zahajují týdenní testování funkčnosti a každoroční testování doby výdrže baterie. Při vizuálním testování odpadá nutnost zmáčknutí tlačítka, což většinou vyžaduje použití žebříku. Správa provozního deníku se provádí manuálně.
Také známé jako systémy „adresovatelného testování“, „centrální adresovatelné“ systémy, systémy “automatického testování“ a „nouzového testování a monitorování“.
Tato centrálně monitorovaná svítidla jsou vybavena funkcí automatického testování a monitorování, upozorňovacími funkcemi a vzdáleným/webovým přístupem. Provozní deníky jsou vedeny automaticky/digitálně.
Příslušné normy
ČSN EN 62034:2012 Automatické zkušební systémy pro nouzové únikové osvětlení napájené z baterií
Jak často by mělo být nouzové osvětlení testováno?
V rámci krátkého měsíčního testu „funkčnosti“ by mělo být prováděno manuální testování, aby se ověřilo, zda jsou svítidla rozsvícena z bateriového zdroje a zda se baterie po testování správně dobíjejí.
Dále se každý rok provádí test „doby trvání – jmenovitý provoz z baterie“, aby se zajistilo, že svítidlo svítí po celý časový úsek a že se baterie po testování správně dobíjejí.
Stanovení frekvence testování
Abychom si byli jisti, že všechny testy proběhnou tehdy, kdy mají, je velice důležité vytvořit rozvrh. Čím dál méně vlastníků a provozovatelů budov volí manuální testování, a to pokud upřednostňují nízké počáteční náklady a jednoduchost před vyšší počáteční investicí.
Jestliže uživatel provádí každoroční test doby trvání (výdrže baterie) na všech nouzových svítidlech současně, nesmí být v budově přítomny žádné osoby do té doby, dokud nebudou baterie dostatečně dobity.
Pokud však bude testováno náhradní osvětlení, bude zajištěna určitá úroveň nouzového osvětlení pro případ výpadku sítě během doby nabíjení. V takovém případě může být budova při testování a těsně po něm obsazena.
Testování náhradního osvětlení nelze provádět, pokud je používána centrální bateriová jednotka. To proto, že test doby trvání musí být prováděn při plném vytížení.
Pro případ potřeby nepřetržitého obsazení budovy tak existují následující možnosti:
Automatická možnost zabere čas na organizaci, ale ušetří jej při testování – také usnadní datové připojení mezi produkty a zajistí bezchybný výkon. Z toho vyplývá, že stále více vlastníků a provozovatelů budov považuje automatické testování za výhodnou investici. To nejenže snižuje náklady na pracovní sílu a umožňuje flexibilní plánování testů, ale také zefektivňuje procesy správy testování a zjednodušuje dodržování předpisů.
Odeslat e-mail
